Jsou růstové akcie lepší než hodnotové?

Jsou růstové akcie lepší než hodnotové? Jakých dosahují výsledků? Kterou metodu preferuje nejúspěšnější obchodník historie Warren Buffett? Vše se dozvíte v tomto článku.

Dle rozdílu mezi indexy Russell 1000 Growth (růstové akcie) a Russell 1000 Value (hodnotové akcie) byl výnos hodnotových akcií nižší než růstových akcií, a to nejenom za období posledního roku, ale i posledních tří, pěti a deseti let. To testuje trpělivost obchodníků, kteří do hodnotových akcií investovali.

Co je růstová akcie a co je hodnotová akcie? Dobrým příkladem růstové akcie by byl vysoko mířící Amazon Inc., k němu si představte starý a nudný Johnson & Johnson Inc. Často se ale stává, že i taková hodnotová akcie překoná vysoko mířící růstové. Dnešní růstové akcie by zítra mohly být akcie hodnotové. Microsoft Corp. byl po desetiletí prototypem růstové akcie a nyní se na něj pohlíží jako na pomalu se pohybující, někdy i jako hodnotovou akcii.

V našich portfoliích jsme většinou vystaveni jak růstovým, tak i hodnotovým akciím. Nicméně většiny investorů hodnotové akcie lehce upřednostňuje. Je to z důvodu akademických výzkumů, analýz, testování a reportů, které dokazují, že u akcií existuje tzv. „value premium“. Jinými slovy – hodnotové akcie mají přes delší časové období tendenci vynášet více než růstové akcie.

Koncept hodnotových akcií má své začátky minimálně ve dvacátých letech minulého století, kdy Benjamin Graham (otec investování do hodnotových akcií) začal vyučovat finance na Kolumbijské univerzitě. Fundamentální principy tohoto typu investování byly později upevněny v již klasickém díle „Security Analysis“, která byla prvně vydána v roce 1934 Benjaminem Grahamem a Davidem Doddem.

Pravděpodobně největší investor naší historie, Warren Buffett, studoval u Grahama a stále používá svou vlastní verzi investování do hodnotových akcií.

Záměr hodnotového investování je jednoduchý: nakupovat akcie za ceny, které jsou nižší, než je jejich vnitřní hodnota, a pak čekat až jejich tržní cena ukáže pravou hodnotu. Určování vnitřní hodnoty zahrnuje analýzu věcí jako je cena Price/Book, Price/Earnings a další finanční ukazatele, které jsme již v předchozích článcích popsali. Hodnota není vždy patrná z přesně generovaných hodnot. Kvalitativní faktory zde mohou hrát rovněž významnou roli.

Hodnotové investování dává smysl a je do jisté míry intuitivní, ale také je velmi náročné jej používat v praxi. Musíte být dostatečně disciplinovaní, abyste se drželi svého cíle, protože se může velmi jednoduše stát, že delší dobu půjdete proti trendu.

Během „tech boomu“, kdy během druhé poloviny devadesátých let spousty růstových akcií a technologických firem nabývaly na hodnotě, vykazovaly hodnotové akcie pozitivní výnosy, ale byly velmi pozadu v relativním spektru. Během devadesátých let měly hodnotové akcie špatný výnos v porovnání s růstovými akciemi. Následoval „technologický krach“, který hodnotové akcie katapultoval před růstové akcie na mnoho následujících let.

Je těžké pozorovat své hodnotové akcie pozadu oproti růstovým, natož uprostřed býčích trhů, ale odměna za trpělivost a disciplínu může být značná. Jak jsme už mnohokrát viděli, hodnotové akcie vykazují lepší výnosy během dlouhodobých tržních cyklů.

Je lehké o strategii pochybovat, když zrovna zažíváte období frustrace, protože jdou trhy opačným směrem. Otázka, kterou si někteří mohou klást zní - funguje hodnotové investování ještě dnes? Kupovat akcie za nižší cenu a vydělávat tehdy, když se cena srovná se svou vnitřní hodnotou?

Ano, profesionální obchodníci se vesměs shodují, že hodnotové investování nejen stále funguje, ale zase bude na výslunní. Kdo ví, možná ten čas přijde dříve než později, tyto obraty se často stávají rychle a bez varování.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail: