Obchodování pšenice na klasických burzách

Pšenice je stejně jako většina zemědělských komodit dosti specifickou obilovinou pro obchodování. Každý obchodník který s ní obchoduje, by měl vědět, nejen to, o jaký druh se jedná, ale také v průběhu trvání kontraktu by měl pozorovat další faktory, které mohou cenu této komodity výrazně ovlivnit. Přečtěte si nejdůležitější informace o klasickém obchodování pšenice na komoditních burzách.

Pšenice je stejně jako většina zemědělských komodit dosti specifickou obilovinou pro obchodování. Každý obchodník, který s ní obchoduje, by měl vědět, nejen to, o jaký druh se jedná, ale v průběhu trvání kontraktu by měl i pozorovat další faktory, které mohou cenu této komodity výrazně ovlivnit.

Počátky pěstování pšenice sahají do dob starověké Mezopotámie, pro kterou byla pšenice jednou z hlavních pěstovaných plodin. Obchodování s pšenicí započalo již v těchto dobách. Na rozdíl od dnešního obchodování, pšenice nebyla v období Mezopotámie brána jako obchodovaná komodita, ale spíše jako platidlo. Starobabylónský peněžní systém považoval obilné zrno za výchozí obchodní jednotku. Novodobé obchodování této komodity jak ho známe nyní, tedy prostřednictvím burz, započíná až v roce 1848 založením nejstarší světové komoditní burzy The Chicago Board of Trade (CBOT).

Cena pšenice je ovlivňována hned několika faktory. Jedním z faktorů, který ovlivňuje její cenu ze strany nabídky, je produkce, jež závisí na vývoji těžce prognózovaného počasí. Dlouhodobá sucha ovlivňují produkci stejně jako krupobití a záplavy. Na straně poptávky je nejvýznamnějším faktorem stoupající počet obyvatel Země a navyšování disponibilních příjmů obyvatel. Globální produkce pšenice se dlouhodobě zvyšuje, nejvíce pak k tomuto trendu přisívají vyšší osevy a vyšší výnosnosti polí, kterých lidstvo dosáhlo vyšlechtěním odolnějších odrůd.

Pšenice má ve srovnání s ostatními obilovinami nejpestřejší paletu odrůd a druhů, které se liší především podle hrubosti zrna a obsažených bílkovin. Hlavní skupiny pšenice jsou běžná a tvrdá, jež se ještě dělí podle času osetí na zimní a jarní. Díky těmto charakteristickým vlastnostem, když je pšenice obchodována na komoditních trzích, musí být roztříděna do velmi specifických tříd, právě podle charakteru zrn. Na tomto základě se zemědělci obvykle snaží předpovědět, která třída pšenice má velkou pravděpodobnost být v dané oblasti a čase nejúspěšnější a přinese jim tam maximální zisk.

Mezi zajímavé vlastnosti, které využívají někteří komoditní obchodníci, patří pravidelná sezónnost pšenice. Tato vlastnost se často projevuje ve výši cen. Ve chvíli, kdy se pšenice zasívá, cena komodity roste. Důvodem je nedostatek informací o možné sklizni na straně investorů, kteří na tomto základě promítají do ceny náklady spojené s rizikem. Ve chvíli, kdy se na trh dostávají první informace o osetí, tak v případě pozitivních vyhlídek na to trh reaguje poklesem ceny komodity. V opačném případě buď cena zůstává na své úrovni, nebo stoupá. Od chvíle (dostatku informací na trhu), jeli počasí optimální, pak nastolené trendy přetrvají až do sklizně.

Protože se pšenice na burzách obchoduje už v době jejího setí, využívají se tzv. future kontrakty. Tyto kontrakty znamenají, že si kupujete danou komoditu nyní s fyzickým dodáním v budoucnu. V případě, že se do určitého předem známého dne nezbavíte takového kontraktu, tedy ho neprodáte, automaticky na vás přechází povinnost komoditu v daném objemu odebrat a zaplatit za ni patřičnou cenu. To se samozřejmě v online světě u běžných brokerů nestane, protože nabízejí tak zvané CFD kontrakty a brokerská společnost vámi otevřenou pozici uzavře. Cena za pšenici je udávána jako cena za bušl. Bušl pšenice je cca 27,2 kg a minimální velikost kontraktu, který se dá na komoditní burze obchodovat je 5000 bušlů, což je v aktuální době přibližně 50 000 dolarů. Toto se opět netýká CFD kontraktů, které většina brokerů nabízí již za mikro loty. Obchodování CFD kontraktů pšenice u online brokerů bude věnován některý z následujících článků.