Co je škálovatelnost u kryptoměn a bitcoinu

Foto: Pixabay

Co to vlastně je škálovatelnost

Škálovatelnost (z anglického scalability) by se dala volně přeložit jako "schopnost se rozšiřovat". U kryptoměn se velmi často o škálovatelnosti baví v kontextu rozšiřování služeb, a hlavně schopnosti sítě obsloužit i vysoké množství uživatelů, respektive potvrdit vysoké množství transakcí.

Škálovatelnost se s rozmachem kryptoměn stala poměrně velkým problémem a ukazuje se, že zvlášť starší kryptoměny nebyly a stále nejsou připraveny. Bitcoinová i Ethereová síť nebyla stavěna na obrovské množství uživatelů a jejich hlavní cíl bylo vytvořit zcela bezpečnou a decentralizovanou síť.

Zatímco vytvoření bezpečné sítě lze díky blockchainu označovat za úspěch, narazilo se na problém, kdy síť jednoduše nedokáže pojmout dostatečný počet transakcí, které jsou ke jejich fungování nezbytné.

Srovnání bitcoinu a etherea se sítí VISA

Abychom si představili problém, před kterým tyto měny stojí, je dobré si je srovnat s již fungujícími systémy. Bitcoinová síť ze své podstaty je schopná pojmout jen kolem tří transakcí za vteřinu, přičemž maximum sítě je kolem čtyř transakcí. Ethereum je na tom o něco lépe, ale 5-6 transakcí za sekundu s maximem okolo 20 stále není moc.

Tato čísla mohou působit skoro až směšně, zvlášť když je srovnáme například se sítí VISA, která pojme přes 55 000 transakcí za sekundu, a které by chtěly některé kryptoměny konkurovat.

Proč je řešení škálovatelnosti velmi komplikované

Problém řešení tkví právě v decentralizaci. Pokud bychom si vzali nějakou centralizovanou síť, která zpracovává transakce, například zmíněná VISA, tak u té je vyřešení problému spíše technologického rázu. Společnost má jasně určené majitele, kteří o změně rozhodnou a pak už jen "stačí" vyřešit, jak problém vyřešit.

U kryptoměn to není tak snadné, protože síť vlastně nikomu nepatří a neexistuje žádný centrální prvek, který by o kryptoměně rozhodoval. Na změnách se tak musí shodnout většina sítě, tedy těžaři, uživatelé ale i další.

Jakmile se o změně rozhoduje "demokraticky," je to mnohem komplikovanější a na dlouhé lokte. Změny nepřichází rychle a flexibilně, ale musí se nejdříve celé síty vysvětlit, jak budou fungovat a proč musí změny nastat. Zásadnější vylepšení mohou trvat dlouhé měsíce nebo i roky, a to se nebavíme o složitosti vyvinutí technologií.

Jaké jsou možnosti řešení škálovatelnosti

V zásadě se při řešení problému škálovatelnosti bavíme o takzvaných on-chain a 
off-chain řešeních. On-chain řešení se snaží upravit samotnou technologii blockchainu a upravit například množství informací, které se na blockchain ukládá a které se tedy musí potvrzovat. Můžeme se bavit například o snížení průměrného času na validaci transakce nebo zvětšení kapacity bloku.

Off-chain řešení se zase snaží přijít na to, jak transakce potvrzovat mimo blockchain. To je například technologie Lightning Network, která se právě nasazuje na Bitcoinovou síť, která by mohla dnes přehlcené síti pomoci.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail: