Jak danit Bitcoin a další kryptoměny

Zdanění kryptoměn za rok 2021 už bude podléhat vyšší sazbě

Pod ostatní příjmy spadající prodej kryptoměn je při vyměřování daně za rok 2020 stále zatížen 15% sazbou. Novela zákona o daních z příjmů však od 1. ledna 2021 zavádí vyšší sazbu pro základ daně větší než 48násobek průměrné mzdy.

Příjmy fyzických osob (ze zaměstnání a k tomu například z prodeje kryptoměn) do základu daně v hodnotě 1 701 168 Kč ročně (147 764 Kč měsíčně) se nadále budou danit 15 %, vyšší příjmy budou zdaněny 23% sazbou. Při zdanění kryptoměn za rok 2021 se tedy úspěšní investoři musí připravit na vyšší odvod.

Evidovat každou online transakci je v praxi nemožné

Kryptoměnových transakcí probíhá obrovské množství a je v zásadě nemožné si pamatovat nebo evidovat, kolik z jaké adresy odešlo, a navíc ještě vědět a dokazovat, jakou hodnotu v té dané chvíli kryptoměna měla. To je vzhledem k tomu, jak rychle se ceny kryptoměn mění, velmi zásadní.

Každý nákup s pomocí Bitcoinu by se tak stal evidenčním peklem, a to i v případě zakoupení kávy v restauraci.

Vzhledem k neexistenci zákona, který by tuto problematiku pokrýval, se zatím opravdu velmi často toleruje pouze směna kryptoměny za fiat měnu. V budoucnu ale bude dávat smysl, aby se nedanila směna z kryptoměny na kryptoměnu, a také zavést limit, do kterého se nedaní směna kryptoměny za službu nebo produkt.

• Je jasné, že při zakoupení domu kryptoměnou by se danit mělo. Jde o směnu.

Ale evidovat i drobné částky nedává smysl. V současné chvíli ale podobný zákon neexistuje a spoléhat se na toleranci finančních úřadů nemusí být nejlepší nápad.

Je potřeba mít pro obchodování s kryptoměnami živnost?

Zde se dostáváme opravdu už k výkladu zákona, který se může změnit. Definice živnosti je, že se jedná o soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem, přičemž všechny podmínky musí být splněny současně.

Ze živnosti jsou ovšem vyjmuty desítky činností a je na zákonodárcích, aby tento seznam aktualizovala. Jak je asi jasné, obchodování s kryptoměnami není zahrnuto ani v živnosti, ani v seznamu, co živnost není. Budeme tedy vycházet z toho, jak probíhá nákup a prodej akcií, což je správa vlastního majetku, nikoli soustavná činnost, a tedy do živnosti nespadá.

• Pokud tedy pouze spravujeme vlastní majetek, tedy pouze obchodujeme s kryptoměnami, ale nevyužíváme je k prodeji zboží nebo služeb, živnost není potřeba.
• Správa vlastního majetku také nepodléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění a daní se jako ostatní příjem.

Pozor ale na těžbu kryptoměn, která do soustavné činnosti prakticky určitě spadá. Na těžbu kryptoměn se podíváme dále ve článku.

Foto: Pixabay

Podléhá kryptoměna DPH?

Podle rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie kryptoměny DPH nepodléhají. O odůvodnění se praví, že „směna tradičních měn za jednotky virtuální měny “bitcoin” je osvobozena od DPH.“ Do předmětu DPH nespadá ani těžba kryptoměn, přímé spojení mezi poskytovanou službou a obdrženou úplatou je nedostatečné. Tak ještě před Brexitem rozhodla anglická finanční správa HMRC a její názor díky zařazení do komentáře ke směrnici o společném systému DPH přijaly i ostatní členské státy EU.

Jak se vyhnout dani z Bitcoinu? S osvobozením od daně nepočítejte

Kryptoměny jednoznačně nejsou osvobozeny od daně z příjmu. Nevztahuje se na ně žádný časový test, jako je od roku 2021 například 10letý test při prodeji nemovitosti.

V zákoně se dočteme, že osvobozený je příjem u příležitostných činností do výše 30.000 Kč. Problém je v tom, že spekulace s kryptoměnami není činnost a musí se jednat o příjem mimo klasické podnikání. U osvobození od daně by se dala započítat například jednorázová konzultace nebo přednáška na téma kryptoměny, za kterou nedostaneme více než právě 30.000 Kč.

Kryptoměny také nejsou cennými papíry, kde je osvobození od daně do příjmu 100.000 Kč. Osvobozený je kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, s výjimkou kurzových zisků dosažených na regulovaných evropských burzách, ovšem jak už jsme si řekli, kryptoměna není klasická měna, takže ani zde se o osvobození nedá uvažovat.

• Jediné osvobození od daně je tedy darování kryptoměn v přímé příbuzenské linii, některým v pobočné linii a manžela.
• Darování v hodnotě nad 5.000.000 Kč se musí ovšem nahlásit. Obdarovaný, pokud kryptoměny prodá, musí zdanit rozdíl mezi cenou v čase obdarování, a cenou při prodeji.

Jak danit kryptoměny - výpočet základu pro daň z příjmu

Jak bylo řečeno, daň z kryptoměn spadá jen pod ostatní příjmy. Základ daně bude rozdíl mezi cenou při nakoupení a cenou při prodeji kryptoměny. Pokud tedy koupíme Bitcoin za 100.000 Kč a prodáme za 200.000 Kč, do dílčího základu daně píšeme 100.000 Kč, tedy rozdíl mezi cenami. Z daně si můžeme odečíst i prokazatelné náklady, které nám vznikly při nákupu.

Nepříjemné je, že se nijak nepřihlíží ke ztrátě z dalších příjmů. Pokud tedy na investicích do kryptoměn proděláme, nemůžeme přenést tuto ztrátu například proti příjmům ze zaměstnání. Tyto ztráty můžeme přenést maximálně proti zisku jiné kryptoměny.

Pokud měníme kryptoměnu za jinou kryptoměnu, což je směna, která se také daní, je obtížné říci, jaký kurs přesně použít. Vzhledem k decentralizovanosti kryptoměn není žádný kurs oficiální nebo jediný platný. V praxi je nejlepší použít kurz, který byl nastavený na burze, na které jste obchodovali. Ten nejlépe reprezentuje, jak se zvýšil nebo snížil váš majetek.

Pokud nakupujete a prodáváte kryptoměny průběžně, může se také velmi výrazně měnit jejich cena, takže je výpočet základu daně obtížnější. K výpočtu můžete využít dvou metod a vybrat si můžete tu, která je pro vás výhodnější.

Zdanění kryptoměn - účetní metody pro výpočet ceny kryptoměn

1. First in, first out (FIFO) - Při prodeji započítáváme tu část, kterou držíme nejdéle. Příklad: Koupíme Bitcoin v hodnotě 100.000Kč a poté 3 Bitcoiny v hodnotě 50.000Kč. Následně prodáme 2 Bitcoiny, každý za 200.000Kč. Základ daně tedy bude 250.000Kč, což je rozdíl mezi nákupní cenou našeho nejstaršího Bitcoinu (200.000Kč - 100.000Kč) a poté rozdíl mezi dalším nakoupením Bitcoinem (200.000Kč - 50.000Kč)
2. Vážený aritmetický průměr - Nejdříve vypočteme průměrnou cenu každé zakoupené měny. Tuto cenu poté odečteme od ceny, za kterou jsme kryptoměnu prodali. Příklad: Koupíme Bitcoin v hodnotě 100.000Kč a poté 3 Bitcoiny v hodnotě 50.000Kč. Následně prodáme 2 Bitcoiny, každý za 200.000Kč. Průměrná nákupní cena každého Bitcoinu, který jsme zakoupili, je v průměru 62.500Kč, což vypočteme ze vzorce pro průměr (100.000Kč + 3*50.000Kč) / 4. Do základu daně píšeme 275.000 Kč, tedy 400.000Kč - 62.500Kč*2.

Na burze uskutečním stovky nebo tisíce obchodů. Co teď?

Evidovat a vypočítávat všechny tyto transakce je nemožné. Na burze ovšem tyto obchody reálně neprobíhají a nezaznamenávají se tak tisíce transakcí. Jediná transakce je ta, kterou vám připíše burza na váš účet zpět, a která také pro účely zdanění kryptoměn určuje, o kolik se váš majetek zvýšil nebo snížil.

Vždy si ale přečtěte podmínky použití jednotlivých burz. Ne vždy mohou obchody skutečně probíhat takto a důležitý je jednoduše řečeno moment, kdy se reálně zvýší nebo sníží majetek.

Těžení kryptoměn a živnostenské oprávnění

Zatímco samotné obchodování a spekulace s kryptoměnami živnostenské oprávnění nevyžaduje, těžení již splňuje podmínku soustavné činnosti, takže je potřeba živnostenské oprávnění pro obor "Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály".

Důležité je také zmínit, že samotné těžení je získávání majetku vlastní činností. Nejedná se tedy reálně o příjem. Ten vzniká až ve chvíli, kdy kryptoměnu prodáme nebo směníme.

Od základu daně je možné odečíst veškeré doložitelné výdaje, které při těžbě vznikly. Typicky se jedná o náklady na energie, hardware nebo pronájem prostor.

Daně z kryptoměn neplatím - přijdou na mě?

Kryptoměny jsou velmi novou komoditou, která je navíc pro běžného člověka velmi neuchopitelná. Pochopení toho, jak kryptoměny fungují, vyžaduje nějaké znalosti. Úředníci z finanční správy velmi pravděpodobně nevědí, jak přesně kryptoměny fungují, ale to se může časem změnit.

Sice se může spoléhat na tříletou promlčecí lhůtu, ovšem ani ta není všespásná. U zkrácení daně ve výši 500.000 Kč je promlčecí lhůta 10 let a u zkrácení v hodnotě přes 5 milionů Kč dokonce 15 let. Vzhledem k dnešní hodnotě kryptoměn a možnému obrovsky rychlému zhodnocení, je nejlepším řešením daně správně zaplatit.

U největší kryptoměny Bitcoin navíc funguje systém takzvané pseudoanonymity. Je zcela veřejné, jaké transakce proběhly na kterém účtu, a to za celou existenci Bitcoinu. Informace o transakcích jsou napevno v blockchainu a nikdy nezmizí. Kdyby se ale někomu podařilo spojit vaše jméno s existujícím účtem, může se dopátrat všech transakcí, které pod tímto účtem proběhly. Navíc je potřeba myslet i na to, že při obchodování na burze je vaše adresa s vaším jménem opravdu pevně spojena a burzy jsou povinné prověřit vaši totožnost.

Během několika let mohou vzniknout automatické nástroje, které daně prověří a ani teoretická anonymita na síti nemusí nijak pomoci.