Jak danit Bitcoin a další kryptoměny

• Jednoduchost: Daně se spočítají snadno a jen při směně, prodeji nebo těžbě
• Návod: Díky našemu přehledu budete přesně vědět, jak kryptoměny danit

Danění kryptoměn - jak na to

Kryptoměny sice již nějakou dobu existují, ale do zákona se ještě zcela nedostalo, co to vlastně kryptoměna je a jak by se měla správně zdanit. Musí se tedy vycházet z už existujících zákonů a vyjádření o kryptoměnách z oficiálních zdrojů.

Hlavně Bitcoin se neustále dostává do povědomí více a více lidí a mohou vznikat stále nové zákony a výklady již existujících zákonů. Sledujte aktuální situaci a vždy se poraďte s odborníkem. Tento článek neberte jako do kamene vytesanou pravdu, ale spíše jako prvního rádce, jak byste měli při danění kryptoměn postupovat, abyste postupovali vždy v souladu se zákonem.

Obchoduj kryptoměny CFD u nejlepšího brokera XTB - klikni zde

Zdanění pro fyzické osoby

První instinkt napovídá, že kryptoměny se daní pouze při výměně za klasické fiat měny, případně že Bitcoin funguje jako měna, takže nárůst její ceny se nemusí řešit. Bohužel je pravda o něco složitější.

Bitcoin ani jiné kryptoměny nejsou podle vyjádření České národní banky platidlem, a to ani digitálním. Nejedná se tedy o měnu, ale o nehmotnou movitou věc, kterou lze směnit za jiné věci nebo peníze. Zhodnocení kryptoměn tedy rozhodně do zdanění spadá a je potřeba s ním počítat.

Při danění lze vycházet z toho, že se daní vše, při čem došlo k navýšení majetku. Nejde tedy jen o peníze na bankovním účtu, ale i o nepeněžní příjmy.

Kryptoměny se tedy daní při výměně za fiat měny, ale i při pořízení zboží nebo směně.

V budoucnu se bude muset v zákoně přesně určit, co co vlastně kryptoměny jsou a jak přesně je danit. V té chvíli bude situace jasná, ale dnes se jedná spíše o výklad zákona.

Foto: Pixabay

Evidovat každou online transakci je v praxi nemožné

Kryptoměnových transakcí probíhá obrovské množství a je v zásadě nemožné si pamatovat nebo evidovat, kolik z jaké adresy odešlo, a navíc ještě vědět a dokazovat, jakou hodnotu v té dané chvíli kryptoměna měla. To je vzhledem k tomu, jak rychle se ceny kryptoměn mění, velmi zásadní.

Každý nákup s pomocí Bitcoinu by se tak stal evidenčním peklem, a to i v případě zakoupení kávy v restauraci.

Vzhledem k neexistenci zákona, který by tuto problematiku pokrýval, se zatím opravdu velmi často toleruje pouze směna kryptoměny za fiat měnu. V budoucnu ale bude dávat smysl, aby se nedanila směna z kryptoměny na kryptoměnu, a také zavést limit, do kterého se nedaní směna kryptoměny za službu nebo produkt. Je jasné, že při zakoupení domu kryptoměnou by se danit mělo, ale evidovat i drobné částky nedává smysl.

V současné chvíli ale podobný zákon neexistuje a spoléhat se na toleranci finančních úřadů nemusí být nejlepší nápad.

Je potřeba mít pro obchodování s kryptoměnami živnost?

Zde se dostáváme opravdu už k výkladu zákona, který se může změnit. Definice živnosti je, že se jedná o soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem, přičemž všechny podmínky musí být splněny současně.

Ze živnosti jsou ovšem vyjmuty desítky činností a je na zákonodárcích, aby tento seznam aktualizovala. Jak je asi jasné, obchodování s kryptoměnami není zahrnuto ani v živnosti, ani v seznamu, co živnost není. Budeme tedy vycházet z toho, jak probíhá nákup a prodej akcií, což je správa vlastního majetku, nikoli soustavná činnost, a tedy do živnosti nespadá.

Pokud tedy pouze spravujeme vlastní majetek, tedy pouze obchodujeme s kryptoměnami, ale nevyužíváme je k prodeji zboží nebo služeb, živnost není potřeba. Správa vlastního majetku také nepodléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění a daní se jako ostatní příjem.

Pozor ale na těžbu kryptoměn, která do soustavné činnosti prakticky určitě spadá. Na těžbu kryptoměn se podíváme dále ve článku.

Foto: Pixabay

Osvobození od daně příjmů z kryptoměn

V zákoně se dočteme, že osvobozený je příjem u příležitostných činností do výše 30.000 Kč. Problém je v tom, že spekulace s kryptoměnami není činnost a musí se jednat o příjem mimo klasické podnikání. U osvobození od daně by se dala započítat například jednorázová konzultace nebo přednáška na téma kryptoměny, za kterou nedostaneme více než právě 30.000 Kč.

Kryptoměny také nejsou cennými papíry, kde je osvobození od daně do příjmu 100.000 Kč. Osvobozený je kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, s výjimkou kurzových zisků dosažených na regulovaných evropských burzách, ovšem jak už jsme si řekli, kryptoměna není klasická měna, takže ani zde se o osvobození nedá uvažovat.

Jediné osvobození od daně je tedy darování kryptoměn v přímé příbuzenské linii, některým v pobočné linii a manžela. Darování v hodnotě nad 5.000.000 Kč se musí ovšem nahlásit. Obdarovaný, pokud kryptoměny prodá, musí zdanit rozdíl mezi cenou v čase obdarování, a cenou při prodeji.

Jak vypočítat základ daně ze zisku kryptoměn

Jak bylo řečeno, daň z kryptoměn spadá jen pod ostatní příjmy. Základ daně bude rozdíl mezi cenou při nakoupení a cenou při prodeji kryptoměny. Pokud tedy koupíme Bitcoin za 100.000 Kč a prodáme za 200.000 Kč, do dílčího základu daně píšeme 100.000 Kč, tedy rozdíl mezi cenami. Z daně si můžeme odečíst i prokazatelné náklady, které nám vznikly při nákupu.

Nepříjemné je, že se nijak nepřihlíží ke ztrátě z dalších příjmů. Pokud tedy na investicích do kryptoměn proděláme, nemůžeme přenést tuto ztrátu například proti příjmům ze zaměstnání. Tyto ztráty můžeme přenést maximálně proti zisku jiné kryptoměny.

Pokud měníme kryptoměnu za jinou kryptoměnu, což je směna, která se také daní, je obtížné říci, jaký kurs přesně použít. Vzhledem k decentralizovanosti kryptoměn není žádný kurs oficiální nebo jediný platný. V praxi je nejlepší použít kurz, který byl nastavený na burze, na které jste obchodovali. Ten nejlépe reprezentuje, jak se zvýšil nebo snížil váš majetek.

Pokud nakupujete a prodáváte kryptoměny průběžně, může se také velmi výrazně měnit jejich cena, takže je výpočet základu daně obtížnější. K výpočtu můžete využít dvou metod:

• First in, first out (FIFO) - Při prodeji započítáváme tu část, kterou držíme nejdéle. Příklad: Koupíme Bitcoin v hodnotě 100.000Kč a poté 3 Bitcoiny v hodnotě 50.000Kč. Následně prodáme 2 Bitcoiny, každý za 200.000Kč. Základ daně tedy bude 250.000Kč, což je rozdíl mezi nákupní cenou našeho nejstaršího Bitcoinu (200.000Kč - 100.000Kč) a poté rozdíl mezi dalším nakoupením Bitcoinem (200.000Kč - 50.000Kč)
• Vážený aritmetický průměr - Nejdříve vypočteme průměrnou cenu každé zakoupené měny. Tuto cenu poté odečteme od ceny, za kterou jsme kryptoměnu prodali. Příklad: Koupíme Bitcoin v hodnotě 100.000Kč a poté 3 Bitcoiny v hodnotě 50.000Kč. Následně prodáme 2 Bitcoiny, každý za 200.000Kč. Průměrná nákupní cena každého Bitcoinu, který jsme zakoupili, je v průměru 62.500Kč, což vypočteme ze vzorce pro průměr (100.000Kč + 3*50.000Kč) / 4. Do základu daně píšeme 275.000 Kč, tedy 400.000Kč - 62.500Kč*2.

Na burze uskutečním stovky nebo tisíce obchodů. Co teď?

Evidovat a vypočítávat všechny tyto transakce je nemožné. Na burze ovšem tyto obchody reálně neprobíhají a nezaznamenávají se tak tisíce transakcí. Jediná transakce je ta,, kterou vám připíše burza na váš účet zpět, a která také určuje, o kolik se váš majetek zvýšil nebo snížil.

Vždy si ale přečtěte podmínky použití jednotlivých burz. Ne vždy mohou obchody skutečně probíhat takto a důležitý je jednoduše řečeno moment, kdy se reálně zvýší nebo sníží majetek.

Těžení kryptoměn a živnostenské oprávnění

Zatímco samotné obchodování a spekulace s kryptoměnami živnostenské oprávnění nevyžaduje, těžení již splňuje podmínku soustavné činnosti, takže je potřeba živnostenské oprávnění pro obor "Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály".

Důležité je také zmínit, že samotné těžení je získávání majetku vlastní činností. Nejedná se tedy reálně o příjem. Ten vzniká až ve chvíli, kdy kryptoměnu prodáme nebo směníme.

Od základu daně je možné odečíst veškeré doložitelné výdaje, které při těžbě vznikly. Typicky se jedná o náklady na energie, hardware nebo pronájem prostor.

Daně z kryptoměn neplatím - přijdou na mě?

Kryptoměny jsou velmi novou komoditou, která je navíc pro běžného člověka velmi neuchopitelná. Pochopení toho, jak kryptoměny fungují, vyžaduje nějaké znalosti. Úředníci z finanční správy velmi pravděpodobně nevědí, jak přesně kryptoměny fungují, ale to se může časem změnit.

Sice se může spoléhat na tříletou promlčecí lhůtu, ovšem ani ta není všespásná. U zkrácení daně ve výši 500.000 Kč je promlčecí lhůta 10 let a u zkrácení v hodnotě přes 5 milionů Kč dokonce 15 let. Vzhledem k dnešní hodnotě kryptoměn a možnému obrovsky rychlému zhodnocení, je nejlepším řešením daně správně zaplatit.

U největší kryptoměny Bitcoin navíc funguje systém takzvané pseudoanonymity. Je zcela veřejné, jaké transakce proběhly na kterém účtu, a to za celou existenci Bitcoinu. Informace o transakcích jsou napevno v blockchainu a nikdy nezmizí. Kdyby se ale někomu podařilo spojit vaše jméno s existujícím účtem, může se dopátrat všech transakcí, které pod tímto účtem proběhly. Navíc je potřeba myslet i na to, že při obchodování na burze je vaše adresa s vaším jménem opravdu pevně spojena a burzy jsou povinné prověřit vaši totožnost.

Během několika let mohou vzniknout automatické nástroje, které daně prověří a ani teoretická anonymita na síti nemusí nijak pomoci.